Mauro De Rosa

Post: Záložník

Přezdívka: Voňavkář (kus koně)

Současné angažmá: SK Slavia Praha

Předchozí angažmá:        2006/2007          FK Alpine ProPastevci

                                      2007/2008          Inter Milán - muži "A"

                                      2008/2009          Inter Milán - muži "tupábiomasa"

 Své dětství si Mauro odbyl vysoko v horách italských Alp, kde se narodil své pastevecké matce v chatrči, kterou si nejdřív sám postavil. Vyrůstal celekm šťastně, dokud nemusel začít pracovat. Tehdy se teprve naplno projevila jeho nadpozemská lenost, kdy se před prací dokázal týden schovávat schoulený v piksličce od máslových sušenek. Živil se nasávání drobečků nosními dírkami a pil ze zdroje, který mu byl v té schoulené pozici nejbližší. Netřeba rozvíjet. Jeho další specifickou vlastností je schopnost usnout kdekoliv a za jakýchkoli okolností. Usnul, když v sedmi letech fuckoval oběma rukama svou matku, hlava mu klesla na zdvižené prostředníčky a od té doby má obě oči neustále podvědomě přivřené natolik, že každé z jeho očí má podobu jizvy. Ale zpět k jeho kariéře. Když se dověděl, že v týmu vesnice, která byla jeho chatrči nejbližší (tj. 142,4 km) se uvolnilo místo vodonosiče, neváhal a místo zaujal, aby se vyhnul práci mytí vemínek početného stáda jejich rodiny. Jelikož chodil na tréningy pěšky, zvládal vždy jen jeden do měsíce. Přišel na tréning, ze kterého stihl poslední dvě minuty a šel zase domů. V jeho snažení ho drželo pouze společné sprchování po tréningu. Je jasné, že tato činnost nemohla mladého Itala uspokojit, a proto jehodnoho dne vztekle kopl do kozího sýra, který vzal divokou faleš a skončil anglií v bráně. Tohoto si všiml bývalý trenér Interu Milán Deiranu Dokulí, který byl po právu vyhozen z klubu pro slabomyslnost, když v jednom zápase snědl všechny rohové praporky, kopačky rozhodčího, ze sítě soupeřovy brány si upletl slušivou pašmínu a pokusil se vykovat z konstrukce brány katapult. Za pomoci úplatků v podobě kozích sýrů, samotných koz a Maurovy matky a sestry se tomuto muži podařilo talenta dostat do týmu Interu Milán. První zápas dopadl nad očakávaní. Hned po rozehrání se Mauro hnal s míčem v touze vsítit gól. Ale ke své bráně. Soupeř mu však míč hbitě odebral, ale byl tak zmatený, že vyrazil útočně na druhou stranu, tedy ke své bráně, a dal "vlastence". Druhý gól byl také z dílny mladého pastevce. Mauro při hlavičkovaní před bránou při rozehrávání rohového kopu usnul a tím vyvedl bránkáře z míry, což vedlo k dalšímu gólu. To však byl poslední světlý moment v italském týmu tohoto hráče. Propadal se postupně jednotlivými abecedními složkami Interu z "áčka" až ke skupině "takovépísmenoužnení". Když už zaujímal post ve skupině muži - "tupábiomasa", Mauro se vzbouřil, v klubu dal výpověď a začal svou kariéru podomního prodavače voňavek. Jeho touha po fotbale však překonala výnosnost tohoto podniku a Mauro uplatňuje svou italskou hbitost jako záložník týmu SK Slavia Praha.

Adamin